Jak vybrat šipky: rádce pro začátečníky

Šipky vybírej v tomto pořadí: nejdřív hrot (kovový pro sisalový terč, plastový pro elektronický), potom hmotnost v limitu tvých pravidel, potom tělo šipky (materiál, tvar a úchop), nakonec násadky a letky. „Nejlepší šipky pro začátečníky“, které by podložila pravidla nebo studie, neexistují. Funguje vyzkoušet několik sad a nechat si tu, se kterou boduješ nejlépe, a aplikace na počítání to za tebe změří.

Rozhodčí si může tvoje šipky vyžádat ke kontrole, u ČŠO i u UŠO (ČŠO B2, UŠO B.2.3).

Klasické, nebo elektronické: rozhoduje terč

Šipky s kovovým hrotem (steel) jsou pro sisalové terče; v soutěžích ČŠO se hraje výhradně na terčích typu bristle z afrického sisalu (ČŠO B1). Šipky s plastovým hrotem (soft) jsou pro elektronické terče; UŠO hraje na šipkových přístrojích, které schválí (UŠO B.1.1). Na jakém terči budeš hrát, rozebírá článek druhy terčů, rozdíly mezi oběma hrami článek klasické vs. elektronické šipky.

Když hraješ obojí, měj dvě sady. Limity hmotnosti se liší, takže sada na elektronické šipky je už podle pravidel lehčí.

Jakou hmotnost zvolit

Pravidla určují strop, ne doporučení. Žádný z dokumentů, které jsme četli (ČŠO, UŠO, WDF, DRA, NDA), nedoporučuje hmotnost pro začátečníky a studii, která by ukazovala, že nejlépe funguje jedna hmotnost, jsme nenašli. Proto zkoušej místo hádání:

1. Hoď si se dvěma nebo třemi různými hmotnostmi, pokud to jde: půjč si sady v klubu nebo v hospodě, nebo je vyzkoušej v obchodě.
2. Všechno ostatní nech stejné: stejný terč, stejnou rutinu, stejný počet šipek.
3. Porovnávej čísla, ne pocit po pěti šipkách. Sada, která ze začátku sedí dobře, není vždy ta, se kterou boduješ nejlépe.

Wikipedia uvádí jednu souvislost mezi díly: těžší šipka obvykle potřebuje větší letku.

Materiál těla: mosaz, alpaka, nebo wolfram

Podle Wikipedie se těla šipek vyrábějí obvykle z mosazi, niklového stříbra (alpaky) nebo slitiny wolframu:

• Mosaz je levná, ale lehká, takže mosazná těla bývají hodně objemná.
• Wolfram má zhruba dvojnásobnou hustotu než mosaz, takže wolframové tělo stejné hmotnosti je štíhlejší a šipky se v terči vejdou blíž k sobě. Čistý wolfram je křehký, proto se používá slitina se zhruba 80 až 95 procenty wolframu, zbytek bývá nikl, železo nebo měď.
• Alpaka (niklové stříbro) je kompromis mezi hustotou a cenou.

Vyšší podíl wolframu (třeba 95 místo 90 procent) znamená hustší slitinu, protože wolfram je v ní nejhustší složka, takže tělo může být při stejné hmotnosti o něco štíhlejší.

Tvar těla a úchop

Wikipedia popisuje tři základní tvary:

Liší se i povrch těla: hladký, nebo s drážkami či vroubkováním, aby prsty neklouzaly. Úchop žádná pravidla neupravují. Drž šipku tak, jak s ní házíš, a zkontroluj, že prsty pokaždé najdou stejné místo; úchop a postoj popisuje článek jak házet šipky.

Liší se i kovové hroty: Wikipedia uvádí dvě běžné délky, 32 a 41 mm, některé vroubkované nebo s povrchovou úpravou pro lepší úchop a některé konstruované tak, aby se při dopadu trochu zasunuly a šipka se méně často odrazila.

Násadky a letky

• Násadky (shafty) jsou různě dlouhé, z plastu, nylonu, hliníku nebo titanu, pevné i pružné. Delší násadky dávají víc stability a dovolí menší letky, ale posunou hmotnost dozadu (Wikipedia).
• Letky šipku stabilizují. Tři nejběžnější tvary od největšího po nejmenší jsou standard, kite a pear. Menší plocha znamená menší stabilitu, velké letky zase ztěžují těsné seskupení (Wikipedia).

Násadky a letky jsou levné a snadno se mění, takže jsou nejjednodušší cestou, jak doladit sadu, kterou už máš. Podle pravidel ČŠO i UŠO se do limitu počítá celá šipka včetně násadky a letky (ČŠO B2, UŠO B.2.1 a B.2.2).

Kontrolní seznam před nákupem

• [ ] Hrot odpovídá tvému terči (kovový na sisal, plastový na elektronický).
• [ ] Hmotnost je v limitu tvých pravidel (viz tabulka výše).
• [ ] Hmotnost jsi aspoň jednou házel, ne jen držel v ruce.
• [ ] Znáš materiál: mosaz, alpaka nebo slitina wolframu s uvedeným procentem.
• [ ] Úchop těla sedí tomu, jak šipku držíš.
• [ ] K sadě seženeš náhradní letky a násadky.

Značky ani modely nedoporučujeme: netestovali jsme je a pravidla stanoví jen limity, ne kvalitu.

Otestuj sady s Darts Counter

Při porovnávání šipek vyhrávají čísla nad pocity. V Darts Counter (menu je v angličtině) si to nastavíš za minutu:

1. Vytvoř jednoho hráče na každou sadu, třeba „Petr 22 g“ a „Petr 24 g“.
2. S každou sadou hraj stejnou rutinu, třeba sérii legů 501, a zadávej každou šipku.
3. Otevři Statistics a vyber oba hráče. Aplikace je ukáže vedle sebe: průměr na 3 šipky, šipky na leg, nejvyšší skóre, kola 60+, 100+ a 140+ a šipky do doublů a triplů.
4. Podívej se, kam šipky padají, v heatmapě zásahů, která je součástí pokročilých statistik (odemkneš krátkým videem, jednorázovým nákupem nebo s Darts Counter Plus).

Dej každé sadě dost legů, než se rozhodneš: přes pár legů může být rozdíl několika bodů průměru náhoda. Darts Counter počítá průměr jako průměr z průměrů legů, což pro vzájemné srovnání dvou sad stačí; článek jak spočítat průměr vysvětluje rozdíl oproti metodě přes všechny body.

Všechny hry počítáš zdarma.

Zdroje

Autor: FLAME Apps, tvůrce aplikace Darts Counter od roku 2015. Ověřeno 25. září 2026.

• Sportovní pravidla ČŠO, verze 20.2.9, oddíly B1 a B2
• Všeobecná sportovní pravidla UŠO platná od 1. 7. 2026, body B.1.1 a B.2.1 až B.2.3
• WDF Playing and Tournament Rules, 20. revidované vydání, pravidlo 1.01 (anglicky)
• DRA Rules 2026, pravidlo 6.1.1 (anglicky)
• Wikipedia: Darts, oddíl „Equipment: Darts“ (anglicky)
• Kód aplikace Darts Counter, srovnání hráčů ve statistikách (čteno 25. 9. 2026)